Dle Wolnýho stával kostel čili kaple sv. Michala arci v podobě původní již r. 1136. a o Dominikánech činí se zmínka při r. 1230., kdež jim král Český Václav I. netoliko královskou kapli sv. Michala odevzdal, ale zároveň klášter k ní přistavěti kázal. Syn jeho Přemysl Otakar II. potvrdil a rozmnožil darování otcovo r. 1255. V prvních dobách po založení žilo prý 160 řeholníků v klášteře zároveň, a vyučováno tam svobodným uměním. V roku 1348. zemřeli téměř všichni ranou morovou, načež i stavení klášterní sešlo. V r. 1483. počalo se, jak nápis na rohu u kostela zachovaný dosud naznačuje, opětně stavěti, průčelí opatřilo se novou zvonicí, na kterou r. 1568. také staročeská orloj o 24. hodinách přišla. Když pak věkem zase sešel, přestavovali jej Dominikáni opět a stavba jakož i stavba kostela v nynější formě dokonána r. 1673. Avšak roku 1709. při velikém v městě vzniklém požáru lehl kostel i klášter popelem. Budovy, jež se potom vyvedly a kardinálem Maxmilianem Josefem r. 1840. v nynější velkolepou podobu upravily, stojí jak již podotknuto na místě bývalého knížecího hradu a stavovského domu, jehož pozůstatky klášteru r. 1767. pod tou výminkou odevzdány byly, aby znaky bývalých zemských hodnostářů v něm zazděné, do nového stavení v tom samém pořádku opět se zazdily. Po přesídlení Dominikánů použila se budova klášterní na semeniště a po vyzdvižení fary při chrámu Matky Boží na Předhradí přenešena sem také tamní knihovna 500 spisů, mezi nimi některé prvotisky čítající.
V pravo vedle presbyterium v bývalé křížové chodbě kláštera Dominikánského jest kaple sv. Alexia, prvé vůbec Česká zvána, poněvač se v ní až do zrušení kláštera České služby Boží konaly. Tato kaple, postavena jest kolem r. 1380. nákladem Václava z Doloplaz ke cti Panny Marie, protož také Marian-
