Presbyterium téhož kostela zaujímá místo onoho kostela Matky Boží, jejž prý Jaroslav Šternberk na památku r. 1241. nad Tatary dobytého vítězství pro Minority, kteří již od r. 1230. v Olomouci se zdržovali, i s klášterem postaviti kázal, a byla v něm krypta Moravského rodu Šternberského až do jeho vymření v šestnáctém století. R. 1496. vyhořel. Když potom Minorité r. 1567. k sv. Jakubu přeložení jsou, kdež se jim starý ženský opuštěný a chatrný klášter vykázal, dán jest Jesuitům tehdy do Olomouce uvedeným, kteří jej opět obnovili.
Kostel ten stal se pak památným, že v něm po vypovězení Jesuitů kališničtí stavové zimnímu králi Bedřichovi Falckému r. 1619. holdovali a že se v něm až do bitvy bělohorské kalvinské služby Boží konaly. Dne 9. března 1621. jej opět Jesuité otevřeli. Když potom Švédové Olomouc obsadili, vystěhovali se Jesuité ještě jednou a Švédové používali kostel k protestantským obřadům. R. 1650. navrátili se Jesuité a pomýšleli pak, poněvač dosavadní kostel poměrům časovým nevystačoval, na vystavení nového chrámu, což také jak v předu podotknuto, v letech 1712.—1719. provedli. Zároveň přestavili také dosavadní od Minoritů pocházející klášter, k němuž více měštanských domů přikoupili, v letech 1712.—1722. v nynějším velkolepém rozměru, kdež největší jest budovou v Olomouci.
K tomuto předsevzetí vedla ta okolnost, že pod jejich správou gymnasium a akademie s konviktem stály.
Hned po jejich povolání do Olomouce biskupem Vilémem Prusinovským ustanoveno 5 knězů k vyučování mládeže, čímž zrostl počet řeholníků již r. 1569., kdež přejali klášter Minoritů na 22 a počet žáků, jež v šesti třídách vyučovali na 225. Kolej se tedy stavěla, učení filosofické r. 1574. započalo, akademie[1]
- ↑ Academia bonarum artium.
