nad 20% vystupoval, roku 1858 dokonce na 45—52% dostoupil a nutnost vydání státních papírových poukázek na deset i šest krejcarů po r. 1858. a stříhání papírových zlatek na půlky a čtvrtky.
Roku 1850. přestaly veškeré bývalé patrimonialní a nastoupily zeměpanské úřady a soudy.
Morava, která prvé na šest krajů, Brněnský, Olomucký, Přerovský, Hradišťský, Jihlavský a Znojemský rozdělena byla, rozdělena nyní na dva kraje: Olomucký a Brněnský. Slezsko, které prvé na dva kraje se dělilo, Opavský a Těšínský, spojeno nyní v jediný kraj Opavský. Další pododdělení politická byla hejtmanství, jichž celkem na Moravě 25 a ve Slezsku 7 ustanoveno.
Co do soudního řízení ustanoven pro Moravu i Slezsko společný vrchní soud v Brně co soud odvolací; 8 zemských soudů: v Brně, Olomouci, Novém Jičíně, Uherském Hradišti, Jihlavě a Znojmě, pak v Opavě a Těšíně co soudy přísežní pro zločiny a co občanské a obchodní soudy v přidělených soudních okresích, pak 100 soudů okresních, mezi nimi 22 sborových soudů první třídy. Ze soudů okresních připadlo 78 na Moravu, mezi nimi 19 sborových soudů, a 22 soudů na Slezsko, mezi nimiž 3 sborové soudy.
Toto zřízení zemské změnilo se r. 1855. opět následovně: Místo dosavadních dvou krajů ustanoveno opět staré rozdělení v šestero krajů, totiž: Novojičínský,[1] Olomucký, Hradišťský, Znojemský, Brněnský a Jihlavský. Slezsko rozděleno opět ve dva kraje Opavský a Těšínský.
Na místo dosavadních hejtmanství vstoupily soudy okresní, se smíšenou soudní a politickou správou, jimž přiděleny veškeré nižší úkony bývalých hejtmanství co první instanci; úkony vyšší převzaly nově zřízené úřady
- ↑ místo bývalého Přerovského kraje.
