Později, když nepřítel Prostějov opustil, otevřely se opět některé brány pro obchod; ale Olomouc stále se opevňovala, poněvač Francouzi Prusko zaplavili. Toto opevňování neustalo, pokudž válka trvala — tedy až do r. 1813. A nebylo právě zbytečno, neboť ještě jednou hrozilo nebezpečí veliké, když Francouzi r. 1809. bitvu svedli u Asprů a nápotom Vídeň dobyli.
S velikým jásotem uvítáno vítězství spojených mocností ve světové bitvě u Lipska, kdež moc nenasytného dobyvatele Napoleona navždy jest zlomena. Byl však již čas svrchovaný: jako veškeré vlasti, tak i Olomouc velice trpěla dlouholetou záhubnou válkou, kdež veškeré živnosti a veškeren obchod vázl, město i okolí se zanedbalo. Nejprvé bylo vysoušeti zapáchající bahna kolem pevnosti, jež povstala opevňováním města a velmi škodlivě působila na zdravotní stav obyvatelů. Tož docíleno přičiněním velitelství pevnostního; potom vysázeno od brány Kateřinské až k výpadu Litovelskému stromořadí topolové a lípové, jež nemálo přispělo k vyčistění vzduchu a milou zjednalo procházku.[1] Konečně vydlážděny jsou ulice a náměstí pěkně.
Roku 1830. vystaveno na horním náměstí nové divadlo, r. 1841. skvostný arcibiskupský seminář u sv. Michala a škola u sv. Mořice, r. 1844. škola u sv. Michala, r. 1845. na místě někdejšího špitálu u sv. Ducha soud vyšetřovací s vězeními (Frohnfeste) a téhož roku ještě velká špitálská kasárna; čímž město víc a více úhlednosti získalo.
Zároveň zvelebovaly se školy: Na Předhradí zřízena jest škola setniny kadetní; na akademii stavovské založeny jsou stolice jazyka Vlaského r. 1815. a Českého r. 1831. a r. 1827. povýšeny dosavadní vysoké školy na universitu.
- ↑ Na místě toho stojí nyní roztomilý park, o němž jsme se již zmínili.
