soud, zemské desky i královský tribunál pro větší jistotu do Brna zanesly, poněvač Olomouc blíže hranic leží a Švédové vítězně Moravu napadají. Tak se stalo dne 28. prosince Paulem hrabětem z Lichtensteina, Janem hrabětem z Rotalu, kteří s jinými pány a průvodem 30 oděnců zemské desky do Brna vezli. Od té doby držány sněmy Moravské výhradně v Brně a Olomouc pozbyla lesku prvního hlavního města Moravy.
Švedský generál Torstensohn dobyv Slezsko obrátil se r. 1642. na Moravu. Olomouci hrozilo velké nebezpečí, neboť nebyla na vydatný odpor připravena a jistá, že cílem hlavním bude nepřátelského vůdce, což se i také stalo. Když byl Torstensohn k městu přirazil, vzdal se císařský velitel Miniati po krátkém odporu a Švédové dostali se dne 15. června t. r. v držení Olomouce, kdež až do r. 1650 setrvali. Nesmírných svízelů bylo tu snášeti od surových nepřátel, jež stále a stále na měšťanech vydírali potraviny, píci i peníze a vzdor tomu ještě vše možná příkoří jim činili. Hned druhého dne po vtrhnutí žádal Torstensohn 150.000 tolarů výpalného. K snažné prosbě městské rady spokojil se prozatím 34000 tolary, jež se jemu ve dvou lhůtách složily. Tyto peníze vynaložil z větší částky na lepší opevnění města, aby se proti císařským udržeti mohl, neboť měl v úmyslu, válku do Moravy přenésti. Za tím účelem opatřil i města Litovel a Uničov, jež plukovník Königsmark dobyl, postačitelnými posádkami; sám pak odtáhl s ostatním vojskem do Slezska.
Nový velitel počal činnost svou tím, že dne 19. t. m. rozsáhlá předměstí vypáliti, veškerá stromořadí a zahrady vysekati, za to ale náspy a opevnění kolem hradeb městských zříditi kázal. Po tomto velitelovi na-
