čova, král Matyáš co potvrzený Markrabě Moravský do Olomouce.
Třetího dne potom odebral se král Matyáš, sprovázen množstvím dvořanínů, do Českého ležení, kdež byl s velikým přátelstvím přijat, po patnácte dní držány radovánky a hody, divadla, tance a rytířská sedání; maso a peníze rozdávány mezi lid, neboť Matyáš nešetřil ničeho, aby se zavděčil Moravanům a především Olomučanům. Když nápotom král Vladislav pátého srpna Olomouc opouštěl, vyprovodil jej král Matyáš na míli cesty. Tato vysoká návštěva v Olomouci zvěčněna jest třemi malovanými erby na domě měštanském na Horním náměstí pod č. 22. nov. stojícím. Král Matyáš odebral se pak do Uher, kdež jeho přítomnosť nutná byla skrze vpád Turků.
Roku 1480. předsedal král Matyáš soudu zemskému v Olomouci, v němž k návrhu vlasteneckých úředníků zemských Ctibora z Cimburka, hejtmana zemského, Václava z Boskovic, komorníka Olomuckého a Viléma z Pernštýna, komorníka Brněnského ono památné usnešení učiněno, aby v deskách zemských na místě posavadního latinského uveden byl jazyk Český.
Král Matyáš Korvinus zemřel r. 1490., po jehož smrti markrabství Moravské opět ku království Českému připadlo. Český král Vladislav nyní též markrabě Moravský navštíviv Olomouc co panovník teprv r. 1497., byl s velikou slávou přijat a zdržel se zde po celých 14 dní. V březnu r. 1510. předsedal v Olomouci soudu zemskému a listem daným zde na neděli družebnou povolil, že statky pánů a rytířů, když zemrou bez dětí, nemají spadati na krále ale na nejbližší příbuzné zemřelého. V roku 1516. byl zde opět se synem Ludvíkem při soudu zemském, načež, když odtud odjel, dne 13. března téhož roku zemřel. Za jeho panování zažila Olomouc stálého míru.
