do města znamenitě rozšířil; i jest se nadíti, že i ostatní brány tentýž osud potká.
Před bývalou branou Hradební vykázána jsou místa stavební, dva domy se již postavily a ulice čili třída Laudonova založena.
Olomouc skládá se ze dvou částí, z nichž první zaujímala bývalé dva hrady, na návrší Julianském a na Domě s Před- čili Podhradím — bývalou starou Olomouc, a město nové, knížetem Vratislavem, nápotomním králem Českým kolem r. 1060. založené. První čásť, čili stará Olomouc, nazvána později Předhradím a sahá nyní, na Domě počínajíc, až za chrám P. Marie Sněžné, kdež ji až do r. 1785. v pravo věžní brána, tak zvaná Nová brána, od města nového dělila. Nová brána roku jmenovaného zmizela a město nové sluje zhola městem, kteréž nyní ulici Božího Těla, jež za dob dávných nepochybně k velikému vedla hradu, a Eliščinou třídou počínaje, veškerou západní čásť Olomouce zaujímá.
Podotknuté dva hrady stávaly na příkrých skalách, z nichž západní Velký Hrad na návrší Julianském (nyní náměstí na Hradě čili Michalské a Maximilianské) nepochybně, alespoň v dobách pozdějších hlavním markrabským býval sídlem; poněvadž druhý na východním výběžku skály stojící a pouze Hradem (castellum) nazvaný, již v dvanáctém století z části kapitole biskupské odevzdán jest, když kníže Svatopluk, bratr jeho Ota II. a syn jeho Václav blíže knížecího obydlí větší chrám ku poctě svého předka sv. Václava byli postavili a stolice biskupská dne 30. června 1131. od kostela sv. Petra na Předhradí k témuž chrámu se přenesla.
K návrší Julianskému vedla prý z Předhradí v středověku ulice Židovská[1], nynější ulice Božího Těla,
- ↑ Což se však s jiným autentickým udáním nesrovnává, dle něhož Židé toho času Dolní Bělidla obývali, jak později ještě udáme.
