že měšťan k vůli dluhu, který méně obnáší než 10 hřiven, arestem trestán býti nesmí. Roku 1360. nařídil, že každý žid ročně jeden dukát osobní daně zaplatiti musí. Roku 1361. rozkázal, aby se čásť rozsáhlých a velice zalidněných předměstí na straně jihozápadní pevnou zdí obehnala. Měl totiž v úmyslu, aby se stará dvojitá hradba na této straně města zrušila a až téměř ku kapli sv. Kříže rozšířila, čímž by byla Olomouc velice zmohutněla. Jelikož ale stavba ta velmi zvolna pokračovala, upustilo se od ní za dob Jodoka a Prokopa k vůli válkám docela. Řečená kaple sv. Kříže postavena jest r. 1346. a učiněna filialkou sv. Mořice. Pramen nedaleko prýštíci nese od ní jméno.
Roku 1368. vystavěl neznámý dobrodinec v předměstí Ostrově špitál s kaplí sv. Marka.
Dne 12. listopadu 1375. zemřel markrabě Jan a zůstavil po sobě tři syny a dvě dcery. Jodok čili Jošt obdržel markrabství, Prokop některé hrady a některá města Moravská co podmanství. Třetí syn Jan Soběslav stal se knězem, pak biskupem v Litomyšli a konečně patriarchou Aquilejským. Dne 9. ledna 1376. udělil Václav, syn císaře Karla IV. co mladší král v Karlových Varech, kdež se právě s otcem zdržoval, v slavném shromáždění, bratranci svému Jodokovi markrabství Moravské v leno. Prokop psával se sice také markrabětem Moravským, ač jím skutečně nebyl. Jelikož ale oba bratři v nesváru žili, trpěla Olomouc neustálým ubytováním vojska velmi. Jodok bydlíval v Olomouci.
Roku 1380. druhou neděli po velikonoci vyhořel neopatrností služebnictva markraběcího dům biskupský, hlavní chrám sv. Václava a nepochybně i ostatní domy mezi residencí biskupskou a hlavním chrámem. R. 1388. v pátek po sv. Prokopu vyšel druhý oheň, kterým dle zprávy Václava z Jihlavy téměř celé město i s Předhradím popelem lehlo, načež markrabě Jošt pohořelým
