Náš nejmilostivější zeměpán, Jeho Veličenstvo císař František Josef I. nastoupil slavnou vládu svou pod krovem naší drahé Olomouce, jež hrdá na to jest a býti může tím více, poněvač v onom památném roce, kdež mysli všechněch nejvyššího dosáhly rozčilení, docela klidně se zachovala a nejjasnější drahé naší panovnické rodině pokojný a jistý opatřila útulek.
Upomínka na 2. prosinec r. 1848. rozjasní zajisté mysl každého věrného občana, především Olomůčana a nebude tudíž snad nemístné, když památku zasnoubení našeho nadějného nejjasnějšího nástupce trůnu opětnou upomínkou na místo oslavíme, kdež Jeho nejjasnější Otec dráhu panovnickou nastoupiti ráčil.
K tomu vedla i ta příčina, že od vydání Šemberových „Pamětí města Olomouce“ žádného popisu tohoto velepamátného města jazykem českým nevyšlo, a že od té doby co do místopisu mnohá změna se udala, a dějepisná čásť v onom jenom nesouvisle jest podána.
Také domnívám se, že jsem pásmo dějinné, jakkoli jen velmi stručně, tak rozvinul, aby z něho, byť i ne úplný, přece dost patrný průběh dějin Českomoravských vysvítal, poněvač Olomouc ve všech dobách do dějin celé vlasti mocně zasahovala — jakkoli hlavní zřetel toliko brán na události Olomouce bezprostředně se týkající.
