Tato stránka byla zkontrolována
40
Snad zadržel by tebe zpět
jen jeden její sladký hled?
Potok.
Tak těžce, těžce zarmoucen
dál plynu:
pryč lučinami, zvolna jen
se vinu;
a kdybych mohl, jak bych chtěl,
hned na zpátek bych zase spěl.
Mládenec.
Již jdu, ty druhu, milostné
mé strasti;
kdys zabubláš snad podle mne
k mé slasti;
jdi, bys jí říc’ a říkat moh,
co želá, doufá tiše hoch.
 |  | |
