Stránka:Johann Wolfgang von Goethe, Ladislav Quis - Ballady Göthovy - 1879.djvu/26

Tato stránka byla zkontrolována
28

Však viz! tu zde mužíček maličký stál,
to trpaslík zdobný, a kahan mu plál,
co řečník se tvářil, i váhu si dal,
blíž u nohou hraběti mdlému,
jenž nespí-li, spát se chce jemu.

Zde plesy jsme slavili, v dáli kdys dlel,
a prázdné my komnaty měli,
že každý z nás vzdáleným tebe být mněl,
dnes hodovat zase jsme chtěli.
A jest-li bys' svolil a nejal tě děs,
hod hlučný by trpaslík vystrojil dnes,
a ku poctě bohaté nevěsty ples.
A hrabě dí, hově si v spaní:
Jen užijte místa dle přání!

Tu jezdců tré blíží se, jede už v zor,
již pod samou postelí stáli;
pak sleduje pějící, znějící sbor,
v něm každičký pitvorný, malý;
a za vozem vůz zase s nářadím vším,
že sluch ti a zrak je až omámen tím,
že král jen se rovnati skvostem můž svým;
a naposled ve voze zlatém
tu nevěsta, svatebci s chvatem.

Tak běhá to všecko teď tryskotem vám
a místečko volí si v síni;
tu k točení, k křepčení, k rejdění, k hrám
druh družku si vybírá nyní.