Tato stránka byla zkontrolována
Plné cesty zvonečků…
Plné cesty zvonečků
zvonivě se smály,
a tys chodil jinady,
za horami v dáli.
Se stromů a z lučiny
smích se sypal, ronil,
a mně nějak bez tebe
smutně k duši zvonil.
Co tam bylo slziček
jedna jako druhá,
nekonečná ode mne —
k tobě rudá stuha.
