Tato stránka byla zkontrolována
dřímal tiše a dělal,
jakoby nejtvrděj spal.
I psík usnul, a za chvíli
ovce též se uložily.
I těšil se pokrytec,
jak dobře se daří věc.
By se stádo nezbudilo,
i to za dobré uznal,
aby spícím zazpíval;
než to se mu nezdařilo,
neboť nemohl chuďas
nápodobnit i pastýřův hlas.
Jedva tlamu otevřel,
strašným hlasem les zavzněl,
tajemství se vyzradilo.
Stádo hned se probudilo,
pes pastýřův zaštěkal,
pastýř také rychle vstal.
Vlk hazukou obtížený
a pastýřem napadený
nemoha se v útěk brát,
pastýři se musil vzdát.
Padoušství je věc hanebná,
potkává se vždy se zlou.
Vlk měnívá sice srsť,
ale nemění povahu svou.
