Tato stránka byla zkontrolována
„Snadno bude, praví k sobě,
slepice z kuřátek vychovat,
jen nesmějí míti hlad.
Třeba liška v noční době
několik jich potřela,
nepotře jich docela;
tolik zůstane jich přec,
že si za ně koupím sele.
S tím též bude lehká věc:
trocha otrub od přítele,
od mlynaře Podhorského,
udělá, že bude vepřík z něho,
vepřík jako cvalík,
třeba bylo sele jako malí.
Jak vepříka zpeněžím,
uvidím, co učiním?
Kdož by směl mi zapovídat,
abych sobě nekoupila
za to, co jsem vytržila,
kravičku i s teletem?
A těch budu pilně hlídat,
povídám to před světem.
Ó jak potom budu ráda
pouštět denně je do stáda!“
Radostí si povyskočí,
džbánek s mlékem letí na zem,
a rozbil se jedním rázem.
Co teď vidí její oči?
Džbánek s mlékem rozbit v trávě!
