Stránka:Jean de La Fontaine, Bedřich Peška, Gustave Doré - Čtrnáctero bájek Lafontainových - 1873.djvu/16

Tato stránka byla zkontrolována
14
Vlk a jehně.

„Kalíš,“ křičí zvíře dravé,
„vím též, že jsi ty ovce bezbožná
před rokem mne nelaskavě
pomlouvala.“
— „Jak to možná?
vždyť mne ještě nebylo —“
klidně jehně pravilo.
„Tedy byl to bratr tvůj.“
— „Nemám bratra, pane můj!“ —
„Tedy někdo z vašich byl,“
vlk zuřivě odvětil.
„Hanobíte vznešený rod náš
ty i pastýř i pes váš,
Tebe stihne pomsta má,
bych dokázal, kdo jsem já.“

Chytl jehně v okamžiku,
uháněl s ním do lesíku;
tam u prostřed doubravy
sežral je vlk hltavý.