Tato stránka byla zkontrolována
XII.
NA PRANÝŘI.
Ulicemi povyk víří.
Dívka stojí na pranýři.
Sedrána a polonahá,
věru smrt juž na ni sahá.
Dole hlučný dav se tísní
sleduje ji šklebnou písní,
Pokřikem a vysmíváním,
nadávkou a drsným láním.
Kmotr, tetka, malé dítě,
s úsudkem tu každý hbitě.
Tímto ruchem, touto vřavou
se skloněnou k ňadrům hlavou
