„Natalce Poltavce“, uvedené na scénu v Poltavě r. 1819. „Na talka Polta vka“ hrála velkou úlohu v historii ukrajinského divadla, udržela se celých sto let na jeho repertoiru a náleží do dnes k nejoblíbenějším divadelním kUSllffi pro živý dramatický spád, znamenitě líčené typy a krásný jazyk. Byla přeložena i do druhých jazyků slovanských a hrála se také na velkoruských divadlech.
Otcem národa ukrajihského, jeho vlastním buditelem a největším spisovatelem je Taras Ševčenko, jehož „Kobzar“ a „Hajdamáci“, vytištěné v čtyřicátých letech minulého století, rozletěiy se jako blesk po celé Ukrajině a zajistily Ševčenkovi slávu nesmrtelného genia.
Ševčenko je ukrajinský Hus, Komenský a Svatopluk Čech v jedné osobě, čistá, za lid trpící postava, vychovatel národa a slavný spisovatel.
I Před 4 roky slavila se památka stoletých narozenin Ševčenkových a rozepsaly se o něm noviny všech národů.
Dětská léta prožil Ševčenko v bídě. V 11 letech osiřel úplně a trávil potom mladá léta jako syn nevolníka v panské službě. V r. 1838 vykoupili Ševčenka na svobodu za 2500 rublů vzácní lidé, kteří poznali jeho malířské nadání a duševní bystrost. Mezi jeho vysvoboditeli byl i ruský poet Žukovskij.
Ševčenko odchází do Petrohradu, učí se v Akademii krásných umění malířství a skládá při tom v roku 1840 svého „Kobzara“, v r. 1841 „Hajdamáky“. V r. 44. dokončil Ševčenko studia a odchází s diplomem na Ukrajinu. Tou dobou je už známým a slavným po Ukrajině.
Burcoval svými písněmi národ, volal ho k boji za svobodu Ukrajiny, hřímal proti útisku, proti nevolnictví, proti udržování národa v temnotě a slova jeho – prostá a mocná – čítána inteligenty a rozuměli jirrl i v nejchudších chatách.
30letý Ševčenko zakládá s prof. university kyjevské Kostomarovem, všestranným spisovatelem Kulišem a ještě několika mladými nadšenými lidmi bratrstvo „Kyryla a Metodija“, jehož působení a cíl popisuje prof. Hruševskij slovy:
„Nazvali je bratrstvem „Kyryla i Metodija“, prvních učitelů slovanských, kteří přinesli na Ukrajinu literaturu, osvětu i slovo Kristovo. Snažili se dosíci toho, a by nebylo nevole mezi lidmi, aby zrušeno bylo poddanství tak, aby jedni lidé nebyli otroky druhých.
Aby nežili jedni lehce a druzí v těžké práci, aby nebylo rozdílu mezi mužíky a pány nebo kupci, aby měli všichni stejná práva.
