Kdo navštíví Vaši internetovou stránku, ani se nedozví, že jste založil českou Wikipedii. Nejste na to hrdý?
Nerad bych vypadal jako náfuka, proto dávám přednost tomu, když se říká, že ji založili esperantisté, ne já osobně. Ostatně ji skutečně vytvořili Chuck Smith a Brion Vibber, já byl jen první, koho požádali o překlad příkazů do češtiny. A to tak velký výkon nebyl. V tomto smyslu možná svou stránku předělám.
Zakladatel Wikipedie Jimmy Wales je v současnosti jednou z velkých postav Internetu. To se o vás říct nemůže. Nemrzí Vás to?
Ne, můj překlad nedlouhého textu se nedá srovnat s vytvořením myšlenky, odpovídajícího programu, umístěním na internetu a propagací celé akce. Jimmy Wales si svůj vliv zaslouží, pokud ho ovšem opravdu má. V poslední době byl vystaven na Wikipedii v roli prosebníka, který potřásá pokladničkou, nevím, zda je to ta správná sláva a správný vliv.
Co byste popřál Wikipedii, a to nejen té české, do dalších deseti let?
Věřím, že encyklopedie, slovníky a podobné věci vzdělávacího charakteru zůstanou na internetu „na věčné časy“ a každá další generace je bude zdokonalovat a propracovávat. Bylo by nesmyslné již provedenou práci smazat a začít od začátku. Doufám, že „profíci“ přestanou Wikipedii kritizovat a přiloží ruku k dílu tím, že chyby sami opraví. V klasických encyklopediích je také chyb jako máku, protože nikdo nemůže znát vše zpaměti, i profesionál opisuje informace ze starších zdrojů včetně chyb. Nikde se však nedají chyby tak snadno opravit jako v otevřeném systému Wikipedie. Když najdete chybu v papírové encyklopedii, opravíte si ji perem ve svém exempláři, ale autoři se o tom nedozvědí a v dalším vydání chybu zopakují. Ve Wikipedii napíšete komentář, proč si myslíte, že je v textu chyba, a po proběhlé diskuzi bude opravena během několika dní nebo tam zůstane upozornění, že existují dva zdroje s rozdílnými údaji. Tak se může Wikipedie svou spolehlivostí blížit profesionálním encyklopediím a zároveň si udržet lidový charakter. Díky tomu, že do ní může přispívat kdokoliv na internetu, shromažďuje obrovské množství informací, které jinde nenajdeme. Stává se kolektivním dílem celého lidstva a předpokládám, že to tak zůstane po celou dobu, co bude existovat lidská civilizace. Přidají se další a další jazyky, například africké a indiánské, což přinese obohacení i o kultury a reálie, které jsou v dnešních encyklopediích podchyceny jen okrajově. Doufám také, že toto desetiletí se stane desetiletím virtuálních knihoven, které zatím hledají svou formu (Gutenberg, Europeana apod.), ale jednou se stanou alternativou národních a vědeckých knihoven, kde najdeme beletrii, odbornou literaturu, turistické informace, fotky, zvukové záznamy, videa a filmy a samozřejmě také encyklopedie. Přeji tedy Wikipedii, aby si v tomto virtuálním vzdělávacím světě udržela svou mimořádnou pozici.
Děkujeme za rozhovor.
Převzato z časopisu Wikimedium:
