esperanta. Na žádost Chucka Smithe jsem přepsal 2600 článků Encyklopedie esperanta z roku 1935, mnohé byly okamžitě doplňovány a aktualizovány dalšími wikipedisty. Přibývaly také články zachycující posledních 75 let.
U české verze to bylo jiné. V první chvíli jsem chtěl vyhovět Chuckovi a také jsem si přál, aby česká verze mezi ostatními jazyky nechyběla. Samozřejmě se mi líbila i představa, že česká verze bude vděčit za svůj vznik esperantistům. Plánoval jsem, že v ní napíšu o interlingvistických tématech, ale jiné náměty nechám ostatním Čechům. Předpokládal jsem, že se vytvoří internetová verze našich papírových encyklopedií. Hlavně se tam dostanou aktuality, protože trvá dlouho, než se nová informace dostane do tisku, jestli vůbec. Wikipedie reaguje ihned, až to skoro děsí, např. při úmrtí slavných lidí. Můžete tam také dát spoustu věcí, které by autoři klasické encyklopedie odmítli zařadit pro nedostatek místa. Nebo o někom napsali dvě věty, protože jim připadal málo významný, ale ve Wikipedii o něm můžete napsat podrobnou informaci. Můžete tam dát mladé umělce, sportovce, vědce a politiky, kteří se do těch papírových dostanou až za několik let. Ale i starší, kteří by tam už dávno měli být, jenže autoři papírových encyklopedií o nich nevědí. Např. vídeňský profesor Eugen Wüster, zakladatel technické normalizace a terminologie, v žádné české encyklopedii není. Myslím, že každý, kdo s nějakou papírovou encyklopedií pracuje, ji má plnou vepsaných poznámek, vlepených ústřižků z novin apod. Wikipedie nám umožňuje, abychom se o tyto doplňky navzájem podělili.
Mnohem víc práce jste udělal na Wikipedii v esperantu, kam přispíváte dodnes. Líbí se vám tam víc?
Kdyby každý esperantský wikipedista utekl ke své národní verzi, tak by ta esperantská osiřela. Proto národní Wikipedie přenecháváme krajanům neesperantistům a sami se věnujeme esperantské jako společnému mezinárodnímu výtvoru, navíc prvnímu toho druhu v historii esperanta. Do české občas přispívám s esperantskými náměty, ale např. o českých umělcích nebo památkách píšu raději do esperantské verze a propaguju tak českou kulturu ve světě. Kromě toho nechceme zapomenout na lidi, kteří pro esperanto pracovali před námi, proto zpracováváme i historii hnutí. Wikipedie je ale jen jedna z mnoha mých aktivit. Přispívám i do Encyklopedie města Brna a do Autorit Národní knihovny. Do biologické knihovny BioLib jsem doplnil na 11 tisíc esperantských názvů zvířat a rostlin, několika digitalizovanými knihami jsem přispěl i do projektu Gutenberg. Zpracovávám rukopisy dávno zesnulých esperantistů, rediguji svazový věstník, překládal jsem texty pro Muzeum esperanta ve Svitavách apod. Skáču z jedné věci na druhou, když se prostě objeví potřeba něco zpracovat.
Jak hodnotíte současný stav Wikipedie? Používáte ji také někdy sám jako čtenář?
Samozřejmě, pokud potřebuji nějakou informaci encyklopedického charakteru, zkouším různé jazykové verze Wikipedie. Často mi pomáhá jako terminologická pomůcka, když potřebuji vědět, jak se něco řekne v různých jazycích. Ve všech verzích narážím na články zpracované vzorně i na články, kde je informací minimum. Nakonec je možné i z Wikipedie udělat knihu, již jsem viděl německou Wikipedii v knižním vydání. Myslím ale, že česká verze ještě k tomu zralá není, ale moc jí už nechybí.
