4. Wikipedie v esperantu
Esperanto je nejrozšířenějším mezinárodním plánovým jazykem. Jeho základy položil v roce 1887 polský židovský lékař Ludvík Lazar Zamenhof. Záměrem tvůrce bylo vytvořit snadno naučitelný neutrální jazyk, vhodný pro použití v mezinárodní komunikaci; jeho cílem však nebylo nahradit ostatní národní řeči.
Dle různých odhadů ovládá dnes esperanto na různé úrovni od 100 000 do 2 000 000 lidí žijících ve více než stovce zemí světa. Typický mluvčí esperanta hovoří nejméně dvěma, často i více jazyky, a využívá esperanto k navazování a pěstování mezinárodních kontaktů, ať už při cestování, komunikaci na dálku nebo četbě překladové či dokonce původní literatury.
Kombinace novátorství a dobré přeshraniční organizace předurčuje esperantisty k rychlému šíření i jiných revolučních myšlenek a idealistických projektů, než je pouze mezinárodní jazyk sám. To se velmi výrazně projevilo v době, kdy vznikaly první jinojazyčné verze Wikipedie a esperanto se stalo nejen jedenáctým zastoupeným jazykem, ale v prvních letech patřilo i k největším jazykovým verzím co do počtu článků (a doposud se drží ve čtvrté desítce seznamu více než tří set jazyků) a zároveň se esperantisté v nemálo případech zasloužili i o rozvoj dalších jazykových verzí Wikipedie či dokonce Wikipedie jako takové.
2000
- Koncem roku 2000 Miroslav Malovec v časopise českých esperantistů Starto (číslo 196–197) vyjmenoval pět digitálních projektů, kterým by se podle něj podporovatelé jazyka esperanto měli v příštím desetiletí věnovat v souvislosti s očekávatelným rozvojem internetu: vzorový informační materiál o esperantu, vzorový kurz esperanta, vzorové slovníky, knihovnu esperantské literatury a moderní encyklopedii. Encyklopedie, po které volal, by měla pokrývat všechna témata. Malovec k tomu tehdy v českém překladu napsal: „Lidstvo potřebuje mezinárodní jazyk zejména jako zdroj informací. Jestliže esperanto zůstane jediným z moderních jazyků, který takovou encyklopedii ještě nemá, bude jako mezinárodní jazyk působit nedůvěryhodně, ba dokonce nepoužitelně, jako studna bez vody. Bylo by vhodné začít s Enciklopedio de Esperanto [tj. tematická encyklopedie esperantského hnutí z roku 1933], doplnit ji a potom pokračovat kulturami všech národů. Všichni esperantisté mohou pomoci, aby naše encyklopedie byla lepší než ty národní.“
2001
- 24. 1. 2001 Jen několik dní po zahájení provozu Wikipedie do ní ve Švédsku žijící ruský esperantista Oleg Izyumenko vložil texty svých dvou anglických článků EsperantoLanguage (o jazyce esperanto) a LudovicLazarusZamenhof (o autorovi esperanta L. L. Zamenhofovi). Tyto texty Oleg Izyumenko původně napsal pro podobnou encyklopedii GNU-
