3. Mnohojazyčná Wikipedie
Použití internetu přirozeně umožnilo, aby do Nupedie mohli začít přispívat lidé nejenom z USA, ale i angličtiny znalí dobrovolníci z dalších zemí světa. Díky těmto zahraničním fanouškům se ani ne po roce fungování projektu objevila poptávka po encyklopedickém obsahu i v dalších jazycích než pouze v angličtině. Shodou okolností přišel tento zájem právě v době, kdy vedle Nupedie začala vyrůstat její sestřička Wikipedie, která na sebe brzy strhla veškerou pozornost zahraničních zájemců a nakonec i všech ostatních nupedistů. Složitý redakční systém Nupedie bylo obtížné replikovat do jiných jazyků, jimž navíc stávající redakce ani nerozuměla, ale založit wikistránku a dát ji k dispozici spontánně se rodící, samoorganizující komunitě mluvčích daného jazyka, aby v ní začali vytvářet encyklopedii jen pod vzájemným dohledem se ukázalo být o poznání snadnější.
Ačkoliv zakladatelé projektu byli ke vzniku překladů a posléze celých jinojazyčných verzí Nupedie (a později Wikipedie) od začátku svolní, zejména na počátku se ještě jako překážka ukázala tehdy teprve dozrávající schopnost internetu kombinovat na jednom webu texty v mnoha jazycích a písmech do takové extrémní míry, o kterou se mnohojazyčná Wikipedie pokoušela. Nejprve dovyvinout potřeboval také software, na kterém raná podoba Wikipedie běžela. Nakonec bylo ještě nutné pomoct každé z již připravených, ale dosud prázdných Wikipedií vybudovat si alespoň miniaturní komunitu mluvčích daného jazyka, kteří by do ní přispívali encyklopedickým obsahem – i to byl pro tým mladých amerických podnikatelů z kalifornské kanceláře obtížně splnitelný úkol. Ale povedlo se.
Ústřední roli v zavádění mnohojazyčnosti na Wikipedii sehrál americký programátor a esperantista Brion Vibber, který se zkoumání a úpravám zdrojového kódu Wikipedie začal původně věnovat jenom proto, aby zajistil správné zobrazování šesti znaků s diakritikou používaných v abecedě jazyka esperanto, který se jako koníček naučil a do Wikipedie v němž psané přispíval. Podobně museli úpravy softwaru kvůli kódování znaků řešit i správci polské a japonské Wikipedie, ale Brion Vibber se rozhodl jít dál než oni a namísto kódování pro jeden jazyk převedl rovnou celý software Wikipedie na (dnes všudypřítomný) standard Unicode, který si v té době teprve pomalu začínal nacházet cestu do operačních systémů a na internet. Díky tomu padly bariéry, Wikipedie se mohla po technické stránce začít rozvíjet jako plnohodnotný mnohojazyčný projekt, Brion se začal věnovat dalšímu rozvoji softwaru Wikipedie a posléze se stal vůbec prvním placeným zaměstnancem nově založené nadace Wikimedia Foundation. Na pozici softwarového architekta tam pracuje dodnes.
Nejstarší verze Wikipedie běžela na softwaru UseModWiki, napsaném v jazyce Perl, jehož výhodou byla snadná instalovatelnost, protože nevyžadoval databázový server ani složitou konfiguraci. K nevýhodám z dnešního pohledu patřilo, že odkazy se sice tvořily automaticky, ale jen z textů psaných DohromadySVelkýmiPísmeny; že neexistovalo jasné oddělení obsahových, diskuzních a uživatelských stránek; a také že historické podoby stránek se udržovaly v paměti pouze po omezenou dobu (přibližně jeden měsíc). Jako náhradu za tento software napsal německý student a wikipedista Magnus Manske v roce 2001 software v jazyce PHP (tzv. Phase II software nebo též the PHP script) využívající databázi typu MySQL. Když jej asi po roce americký programátor Lee Daniel Crocker přepsal
