dopomůže jen stálý cvik: praxe. Pravidelné otevření hry dělíme opět ve: hry otevřené a sevřené; a patří k prvním všechny hry, kde bílý prvním tahem jde královým pěšcem o dvě pole a černý rovněž mu odpoví natažením svého králového pěšce o dvě pole. Všechny tudíž hry, mající základ ten, at již dále sebe více se různí, slují: otevřené partie k rozdílu od oněch, kde prvním tahem buď bílý neb černý jinak táhne.
Přikročíme nyní k otevření vlastnímu a upozorňujeme, že bílému ponechává se vždy první tah. Skráceniny, jichž nutno znáti, podány byly již v části první, článku III. O významech šachových. Zde v tekstu vyhražena levá polovice stránky bílému, ku př.
| 1. e2e4 |
a pravá polovice černému, ku př.
| 1. e7e5 |
U delších rozborů pak jest místo nad čárou tahům bílého, místo pod čárou tahům černého vyhraženo, ku př.
| 1. | 2. | 3. | 4. | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Bílý | e2e4 | Jg1f3 | Sf1b5 | Sb5a4 | atd. |
| Černý | e7e5 | Jb8c6 | a7a6 | Jg8f6 |
Lepší postavení značeno větším stojatým křížkem +, slabší čárou —, jsouli postavení stejná, jest u obou čára. Můželi hráč táhnouti jakkoliv, označí to ~. Silný tah !, slabý tah ?.
