Stránka:Hora, Josef - Strom v květu (1920).djvu/59

Tato stránka byla zkontrolována

Proměna

Neuvěř tomu — ni ve snu, ni v bdění —
že na dně všech věcí smutek spí.
Není dna věcí. Jen věčné je vření,
proměna věčná, proud v řečišti,
oči, jež hledí v dál, mysl umíjivá
podle nehnutých cest, jež vzad prchají,
neklidné vpřed, jež v srdce ti zpívá,
světla před tebou, jež tě volají — — —

Zkus pohlédnouti jen pramene ke dnu,
zkus docítiti, kde lásky je zdroj — — —
Pučící květen spí v mrznoucím lednu,
hrobový duše klid zvíří boj,
hvězda v tmách, stíny polední, úsměv smutku,
prostičkých věcí všech záhadná tvář,
snů uskutečnění v řetěze skutků,
jež proměňují den v noc, šero v zář — — —

A tam, kde života proud jezem šumí,
duší teče ti kypící krev,
naslouchej! Srdce tvé porozumí
co chce ta síla, co zpívá ten zpěv:
Není dna věcí. Vždy neukončený.
vždy dorůstající touhy vzmach,
obnovy svěžest a radostnost změny,
jež pro lepší dny žije večery v snách — — —