Tato stránka byla zkontrolována
Orientální vlak
1915
To již vichřice vymetla lesy,
shasila barvy a stíny.
Půlnoční tmou letí orientální vlak.
dvě světla napřed, dva rudí běsi,
národa z ocele znak.
Jede a jede napříč Čechami,
vesničky míjí a v šíleném trysku
letí kol lidských hnízd.
Svist železa do uší šlehá mi,
jasný to průvodní list.
Ticho je ve tmě. Nádraží tichá
spí, s rachotem jak jimi proletí.
Znavená země sotva již dýchá
a z jejích hlubin zní přízračný hlas.
Je to stesk, je to prokletí?