Tato stránka byla zkontrolována
Jsem víc, jsem míň.
Jsem víc,
než tucet mužů u oběda se stříbrnými příbory,
s jazykem svým a žaludkem
a se smyslnou pletí žen v hedvábí
vedoucích hovory,
jsem víc,
než tisíc tanečníků a tanečnic
po parketách mramorových sálů
umně, šumně v rozkoš vykružujících
svých duší nic, nic, nic,
jsem víc,
než bůh, jemuž klaní se sytí,
za peníze si koupiti mohoucí
milenky, perly a kvítí.
Ale jsem míň,
než srdce malé holčičky, jež ztratila maminku,
iníň,
než oči žebráka, zářící šedivou prostotou
toho, jenž ničeho nemaje, nikomu nezávidí,
a míň,
nežli dvě umírající ruce, neposkvrněné lakotou,
ruce, jež po celý běh života svého
podávaly vlastním ústům suchý chléb
a potřebné věci stům lidí.
