quadraginta diebus super terram« a 7 24: »Obtinueruntque aquae terram centum quinquaginta diebus«. K tomu srv. 7 12, 8 3.4.6.
Dle 7 12 trval lijavec 40 dní a čtyřicet noci, dle 7 24 a 8 3 pokrývaly vsak zemi vody po 150 dní a teprv po těchto 150 dnech zaěaly opadávali. Ať již řekneme, že oněch 40 dní lijavce jest vpočítáno do oněch 150 dní aneb že jest třeba připočísti je ke 150 dnům, lakže bychom měli od počátku lijavce do počátku opadávání vod 190 dní, vždycky nám zůstane značná doba (150, příp. 110 dní), ve které nepršelo a vody přece neopadávaly! Že by úbytek nastalý vypařováním se vod byly nahrazovaly prameny zemské, jest vyloučeno 8 2, dle kterého současně se zavřením průduchů nebeských byly zavřeny též prameny pozemské[1]. Tuto záhadu rozřešíme, když stanovíme zde dva prameny sloučené v jeden celek. Jmenujme je zatím J a P.
První z nich píše prostěji, populárněji, nedbá mnoho chronologie, užívá jen číslic okrouhlých. U něho čtyřicet — podobně jako na mnohých a mnohých místech P. S. starého Z. — znamená dlouhou dobu. Dle tohoto pramene trval déšť a tedy vodstvo zaplavovalo zemi dlouhou dobu a po dlouhé době začalo vodstvo opadávati. Tolik a nic více znamená dle tohoto pramene číslo 40. Tomuto prameni třeba přičísti mezi jiným 7 12, 7 17[2], 8 6a nn.
Druhý pramen P. naproti tomu jeví při chronologii mnohem větší snahu po přesnosti. Srv. 7 11, 7 24 8 36, 8 4.5., 8 13.14. Verse právě uvedené jest ovsem přičítati tomuto pramenu P. Vidíme zde podobný zjev jako sub α). Na jednom místě se myšlenka jedna vyslovuje všeobecně, na druhém určitěji, přesněji. Autorovi celé perikopy o potopě nemůže býti zazlíváno, jestliže užil dvou pramenů, a to tak, že jednou volil text jednoho, podruhé znění druhého z nich, nemůže mu býti vytýkáno, že opisoval, poněvadž tento způsob literární tvorby byl tehdy všeobecně rozšířen[3].
- ↑ 8 3 praví, že vody začaly opadávati hned potom, když (8 2) byl zastaven déšť.
- ↑ Proti Gunkelovi a Buddemu, kteří tento v. přičítají k P. Slova „čtyřicet dní“ považovati s Gunklem za glossu nelze, poněvadž dostatečných důvodů k tomu nemáme.
- ↑ Vidíme zde spolu, že rozumným rozloučením pramenů nemusíme vyhledávati a množiti nové rozpory, nýbrž naopak, že můžeme jím
