lem, jiný tyranem. Jak tedy vidíme, tato jména neoznačují různého druhu států, nýbrž různá mínění poddaných o tom, kdo má svrchovanou moc. Neboť předně, kdo nevidí, že anarchie stejně stojí proti všem napřed jmenovaným formám? Ono slovo zajisté znamená, že není žádné vlády vůbec, t. j. žádného státu. Jak však jest možno, aby nestát byl druh státu? Nad to, jaký větší rozdíl jest mezi oligarchií, která znamená vládu několika málo čili velmožů, nebo aristokracií, která jest vládou lepších čili předních hlav, než že lidé odlišují se tak od sebe, že tytéž věci nezdají se dobrými všem lidem? Odtud se přihází, že ony osoby, na něž někteří hledí jako na nejlepší, jsou jinými považovány za nejhorší ze všech lidí.
3. Lidé však, jsouce vedeni svými vášněmi, velmi nesnadno dají se přesvědčiti, že království a tyranida nejsou různé druhy států. I ti, již by spíše chtěli míti stát poddaný jednomu než mnohým, přece nevěří, že jest dobře řízen, neshoduje-li se to s jich úsudkem. Než jest odkrýti rozumem, a nikoli vášní, jaký jest rozdíl mezi králem a tyranem. Nejprve neliší se v tom, že tyran má větší moc, neboť větší než svrchovaná nemůže býti udělena, ani v tom, že onen má omezenou moc a tento nikoli, neboť ten, jehož moc jest omezena, není králem, nýbrž poddaným toho, kdo ho omezuje. Posléze neliší se ani ve způsobu, jak panství nabyli, neboť kdyby v demokratickém neb aristokratickém státu některý občan násilím se zmocnil svrchované moci a získal souhlasu všech občanů, stává se zákonným jedinovládcem, ne-li, jest nepřítelem, nikoli tyranem. Liší se tedy jedině v tom, jak provádějí vládu, takže se říká, že jest králem, kdo vládne dobře, a tyranem, kdo vládne jinak. Případ jest tedy uveden na ten stav, že zdá-li se vláda krále zákonně dosazeného poddaným jeho dobrou a dle jich libosti, přidělují mu oslovení krále, pak-li ne, jmenují ho tyranem. Proto vidíme, že království a tyranida nejsou různé formy státní, nýbrž že jeden a týž jedinovládce má jméno krále, dané mu jako výraz vážnosti a úcty, a jméno tyrana na potupu a pohanu. Co často nacházíme v knihách řečeno proti