Stránka:Gustav Gruss - Z říše hvězd - 1894.djvu/98

Tato stránka nebyla zkontrolována
Obr. 31. Mez úplného zatmění měsíce.

Zatmění měsíce nastane, vstoupí-li úplněk (měsíc v opposici se sluncem) ve hlavní stín země.[1] Zdánlivý poloměr ρ stínového kruhu země ve vzdálenosti měsíce jest ρ=p+πR. Hodnota ρ se mění podle hodnot p a R; nejmenší hodnota ρ obnáší 37¾′, největší 45¾′, průměrná 41′. Průřez úplného stínu země ve vzdálenosti měsíce se pozoruje větší, než by dle výpočtu býti měl. Toto zvětsení vyjádřené v dílech poloměru průřezu oznacuje se jako koeficient zvětšní; zvětšení to způsobuje, že každé úplné zatmění měsíce zacíná asi o 1 minutu a 40 sekund dříve a o tolikéž později končí a že může nastati částečně zatmění měsíce i tentokráte, když geometrický úplný stín země měsíce ani neprotíná. Tuto veličinu zvětšení určil již Tobiáš Mayer na 1/60. Velmi důkladným rozborem mnoha zatmění měsíce do r. 1889 od J. Hartmanna (Die Vergrösserung des Erdschattens bei Mondfinsternissen. Leipzig. 1891.) nalezena byla přesnější hodnota 1/49.

Obr. 31. Mez částečného zatmění měsíce.
Obr. 31. Mez částečného zatmění měsíce.

Průměr stínového kruhu země jest tedy vždy větší než zdánlivý průměr měsíce, a to asi 2,7krát tak veliký. Měsíc může tudíž býti buď úplně stínem země zakryt, nastává úplné zatmění měsíce, obr. 31. anebo může jen

  1. Polostín země jest tak slabý, že nezatemňuje měsíc dost znatelně; proto není vstup měsíce v polostín země tak patrný.