Stránka:Gustav Gruss - Z říše hvězd - 1894.djvu/94

Tato stránka nebyla zkontrolována

tmění slunce. Dráha měsíce jest však, jak víme, asi o 5° nakloněna k ekliptice; poloměr měsíce i slunce obnáší také jen asi ¼ stupně; proto přechází nový měsíc nejvíce buď nad nebo pod sluncem a zakrytí slunce měsícem nastane jen tehdy, když měsíc a slunce se stýkají v průsecích svých drah (uzlech) anebo na blízku těchto. Obr. 25. Zatmění slunce kolem uzlu výstupného. Setkají-li se měsíc a slunce v uzlu samém, pak jest centralní zakrytí slunce, tu nastává buď úplné nebo kruhovitě zatmění slunce; setkají-li se tělesa ta v blízkosti uzlů, pak zakrývá měsíc při svém přechodu jen čásť slunce, a to před uzlem výstupným (☊) dolení a po uzlu výstupném hoření čásť slunce (viz obr. 25.); před uzlem sestupným (☋) hoření a po něm dolení čásť slunce (viz obr. 26.). Obr. 26. Zatmění slunce kolem uzlu sestupného. Vzdálenosť od uzlů, až po kterou mohou nastati zatmění slunce, nazýváme meze zatmění.

Meze částečných zatmění slunce zjednáme si touto úvahou:

Ze středu země bychom viděli částečně zatmění slunce již tehdy, jestliže by se sluneční a měsíční kotouč aspoň dotýkaly (viz obr. 27.). Vzdálenosť středů měsíce a slunce SM rovná se pak součtu poloměrů obou těles: R (poloměr slunce) + r (poloměr měsíce). Kdybychom pak rovnobězně se spojnicí středů SM ze středu země na její