Stránka:Gustav Gruss - Z říše hvězd - 1894.djvu/93

Tato stránka nebyla zkontrolována

v pohybu s relativní rychlostí), zatmění začíná (viz obr. 24.), když měsíc se dotýká z venku západního okraje slunce a končí, když měsíc se opět z venku dotýká východního okraje slunce. Každý bod měsíce urazí tedy při centralním zatmění dráhu rovnou součtu průměrů slunce a měsíce. Střední průměr slunce obnáší 1923,6″, střední průměr měsíce pak 1868,0″; součet obou průměrů jest tedy 3791,6. V 1 minutě urazí měsíc 30,48″, tedy urazí 3791,6″ ve  = 124,4 minut.Průměrná délka centralního zatmění slunce trvá tedy přes 2 hodiny, neboť doba 124,4″ se zvětší ještě tím, že se pozorovatel současně se zemí rovněž na východ pohybuje.

Obr. 24. Počátek a konec centralního zatmění slunce.
Obr. 24. Počátek a konec centralního zatmění slunce.

Doba zatmění totalních a kruhovitých obnáší naproti tomu jen několik minut; měsíc urazí totiž brzo při své značné rychlosti malý rozdíl průměrů slunce a měsíce. Nejdéle (až 8 minut) trvá úplné zatmění slunce, nalézá-li se měsíc v přízemí současně, kdy slunce jest v odzemí[red 1], neboť pak rozdíl průměrů měsíce a slunce jest největší, obnášíť až i 2′. Nejdéle (až 12 minut) trvá kruhovité zatmění slunce, nalézá-li se měsíc v odzemí současně, kdy jest slunce v přízemí[red 1]; tu může rozdíl poloměrů měsíce a slunce dosíci hodnoty až 3′[1]

Meze zatmění. Kdyby dráha měsíce splývala s ekliptikou, pak by každý nový měsíc přecházel centralně přes slunce; dle zdánlivé velikosti měsíce by při každém novém měsíci nastalo úplné nebo kruhovité za-

  1. Mimo to pohybuje se měsíc při kruhovitém zatmění, nalézaje se v odzemí, pomaleji než při úplném zatmění, kdy jest měsíc v přízemí.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. a b Na jiných místech (str. 82) používá autor v tomto významu pojmy „odsluní“ a „přísluní“.