Stránka:Gustav Gruss - Z říše hvězd - 1894.djvu/91

Tato stránka nebyla zkontrolována

zatmění země, nýbrž zatmění slunce, poněvadž se pozorovateli se země pohled na slunce více nebo méně zakrývá novým měsícem mezi zemi a slunce vstupujícím. Hlavní stín měsíce sahá buď až k zemi, způsobuje na této malou, kulatou, tmavou skvrnu obroubenou kolkolem větším polostínem Obr. 22. Úplné a částečné zatmění slunce viz obr. 22. anebo nesahá až k zemi, konče již před zemí ve vrcholu; na zemi jeví se pak jen veliký polostín. Rozeznavame tyto tři případy:

Obr. 20. Zatmění slunce
  1. K pozorovateli v hlavním stínu měsíce nového nevnikne žádný paprsek sluneční; pro něho se slunce zúplna zakrývá měsícem; pozorovatel uzří na nebi na místě slunce tmavé místo obroubené světlou aureolou (září, obr. 23 a.). V tomto případě nastane úplné, totalní zatmění slunce.
  2. Pozorovatel nalézající se ve vedlejším stínu měsíce přijme světlo jen z části slunce, druhá část slunce jest zakryta měsícem; slunce se jeví jako užší neb širší srp, majíc kruhovitý výkrojek se dvěma ostrými konci (obr. 23 b.). Pozorovatel vidí částečné, partialní zatmění slunce.
  3. Nalézá-li se konečně pozorovatel ve středu vedlejšího stínu, v ose kužele stínového, uzří světlo ze všech