bod c. Jest tedy ještě světlejší než dolejší část. Postupujeme-li takto dále, uvažujíce ještě o bodech d a e, poznáme snadno, proč v části PCK vzniká polostín a proč jest nejtemnější v místech nejbližších stínu úplnému a jak světla přibývá na stranu vnější ku přímce CP, nad niž mohou již všechny svítící body své světlo vysýlati, takže ten polostín ponenáhlu mizí, až přejde v úplně světlo. Podobně se můžeme přesvědčití o dolním polostínu KDQ. Ta část kotouče temného mezi C a D, jež obrácena jest ke kotouči svítícímu, jest patrně úplně osvětlena, poněvadž všechny body částí od A až do B, vysýlajíce světlo v přímkách, stihnouti jí mohou, což naznačeno přímkami spojujícími proti sobě vzájemně body obou kotoučů. Zaměníme-li rovinu nákresnou za prostor, t. j. kotouče za koule, snadno pochopíme, že stíny ty jsou kuželovité, poněvadž z koule svítící nevychází pak pruh paprsků, nýbrž celý válec, což podmiňuje kulatý tvar tělesa.
Vstoupí-li jiné temné těleso do polostínu tělesa M, obdrží od svítícího tělesa jen čásť světla, jest částečně zatemněno; vstoupí-li však ve stín hlavní, nepřijme od svítícího tělesa žádného světla, pro těleso to nastane zatmění úplné. Toto zatmění tělesa jest ze všech míst prostoru světového, odkudž lze vůbec těleso viděti, v celém průběhu viditelno v témž okamžiku a všude ve stejném způsobu. Jsou tedy úkazy při vstoupení měsíce do hlavního stínu země — při zatměních měsíce — na všech místech země, kde jest vůbec měsíc nad obzorem, úplně stejné a v témž absolutním okamžiku. Rovněž tak jsou pro veškerý pozorovatele mimo zemi úkazy při vstupu země do stínu měsíce v témž okamžiku úplně stejny; ti pozorovatelé vidí v témž okamžiku touž část země zatemněnou — vidí zatmění země. Pozorovatel na zemi má však dojem, že jest slunce buď částečně neb úplně zakryto temným (neprůhledným) měsícem; pro něho nastane zakrytí slunce, jež jest závislé na čase pozorování i na postavení pozorovatele. Úkaz ten však nicméně místo správného názvu zatmění země nebo zakrytí slunce se nazývá zatměním slunce.[1]
- ↑ Pozorovatel na měsíci viděl by při zatmění slunce zatmění země; ale ve skutečnosti není tento úkaz měsíce tak znatelný, poněvadž polostín nezpůsobuje takového zatemnění země, aby bylo viditelno z měsíce, a úplný stín, jenž se při totálních zatměních slunce na zem.