Stránka:Gustav Gruss - Z říše hvězd - 1894.djvu/86

Abychom snadněji mohli blíže sledovati chod paprsků, jež vysýlá svítící těleso na temné, volme si v nákresném znázornění jen několik bodů části svítícího kotouče obráceně k temnému. Nejvyšší bod kotouče svítícího, jehož paprsky ještě stihnou kotouč temný, jest ten, v němž vedená tečná přímka, poněvadž se světlo pohybuje v přímých čarách, dotkne se v nejvyšším bodě kotouče temného, to jest bod A, jenž zastihne kotouč temný nejvýše vbodě C; ostatní jeho paprsky nad touto přímkou jdou mimo kotouč, a paprsky pod ní osvětlují kotouč až k paprsku, t. j. ku přímce, jež, vedena jsouc z bodu A, dotýká se ještě kotouče temného; to jest nejnižší bod kotouče temného, jenž jest ještě osvětlen, bod D. Podobně nalezneme nejnižší bod B svítícího kotouče, jenž zase osvětluje nejvýše bod C a nejníže bod D, vedouce tečné přímky z bodu B tak, aby se dotýkaly v bodě nejvyšším a nejnižším. Prodloužíme-li tečné přímky AC a BD, protnou se v bodě K. I pozorujeme, že do části CKD za temným kotoučem nemůže vniknouti žádný paprsek kotouče svítícího, neboť nejvyšší bod A vysýlá paprsky za temný kotouč až po přímku ACK, a nejnižší bod B vniká světlem svým až po přímku BDK; tedy ta čásť CKD jest úplně tmavá, bez všelikého světla. Zároveň pozorujeme, že bod A vysýlá paprsky do té části nad přímku CK, kdežto nejnižší bod B posýlá své světlo jen po přímku BCP, pod přímku CP však nikoliv. Podobně se děje v dolejší části; bod B vniká světlem svým za temný kotouč až po přímku DK, ale nejvyšší bod A pouze po přímku DQ. Neni tedy v těch částech PCK a QDK úplné světlo, nýbrž jen částečné a sice tak, že od přímky CK a DK ku přímce CP a DQ světla přibývá. Neboť bod A osvětluje celou tu část PCK, poněvadž nad přímku CK světlo vysýlati může; nižší bod a vysýlá světlo své až po přímku (dotýkající se temného kotouče) aCa′, doleji pod Ca′ nemůže, tedy tam vnikne nejméně světla a sice jen od bodu A a té části, jež leží mezi A i a; proto jest tato část částečně osvětleného místa nejtemnější. Bod b vnikne svým světlem až po přímku bCb′, pod přímku Cb′ nevysýlá svých paprsků: tedy do té části a′Cb′ vniká již více paprsků, totiž z bodu A′a i všech mezi A i b ležících. Tato čásť jest pak již světlejší. Z bodu c mohou do části PCK vniknouti paprsky až po přímku cCc′; tu vniká do části b′Cc′ více paprsků než do předcházející, neboť tam přicházejí paprsky z části od bodu A až po