Stránka:Gustav Gruss - Z říše hvězd - 1894.djvu/85

Tato stránka nebyla zkontrolována

tečnami na stejných stranách koulí, leží pak, jestli S>M, za koulí M. Čásť kuželů za tělesem M ležících bude ve stínu pro případ, že jest S těleso svítící a M těleso temné, neprůhledné. Země i měsíc, jsouce tělesy temnými, neprůhlednými (M), vrhají tedy stín způsobený sluncem (S); stín ten se skládá ze dvou částí, ze stínu úplného, hlavního (Kernschatten), vnitřního, tmavého, kam docela žádný paprsek sluneční nemůže vniknouti, a ze stínu vedlejšího (polostínu, Halbschatten), stínu to vnějšího a bledšího, kam jen z části slunce může světelné paprsky vysýlati. Nákresem zjednáme si stín úplný, vedeme-li na slunce a temné těleso (zemi, měsíc) po obou stranách společné tečny; tečny ACK a BDK omezují za temným tělesem kužel Obr. 20. Hlavní stín a polostín úplného stínu. Polostín obdržíme pak, vedeme-li na opačných stranách slunce a temného tělesa společné tečny (ADQ a BCP); polostín jest v části KCP a KDQ. Stín úplný má útvar kužele, jehož základnou jest průřez temného tělesa, a vrchol jeho (K) jest od slunce odvrácen. Polostín tvoří skomolený kužel, jehož vrchol (O) leží mezi sluncem a tělesem temným a jehož základna ztrácí se ve všemmíru; polostín jest od vnitřní strany na vnější stále světlejší a přechází na okraji ponenáhlu v úplnou světlost, a proto jest na vnějším okraji nedobře znatelný. Tento výklad o polostínu znázorňuje se na obrazci 20. pomocnými přimkami čárkovanými - - - - -. Ta čásť tělesa svítíciho, jež obrácena jest k tělesu temnému, vysýlá paprsky světelné na toto těleso a osvětluje je; tedy jen ta část tělesa temného, jež jest obrácena k tělesu svítícímu, jest úplně osvětlena, ostatní jest tmava. V nákresném znázornění jest to čásť kotouče svítícího, jež osvětluje přímo časť kotouče temného.