Otázka, zdaž a kdy nastane zatmění a jak veliké bude, dá se zodpověděti jen na základě výpočtu opírajícího se o tabulky slunce a měsíce; neboť vznik zatmění závisí na poloze slunce a měsíce vzhledem k uzlům dráhy měsíční; doba měsíce synodického jest však proměnliva, rovněž i pohyb uzlů není rovnoměrný. Spokojíme-li se průměrnými hodnotami pro dobu měsíce synodického (29,530589 dne) a pro pohyb uzlů ve 365 dnech (= −19°19′41,7″) a vztahujeme-li celý pohyb (slunce nebo stínu země) na uzly, t. j. považujeme-li uzly za pevné body, necháme-li však slunce nebo stín země se pohybovati součtem obou pohybů (vlastního a uzlu) anebo krátce řečeno, uvažujeme-li relativní pohyb slunce nebo stínu zemského vzhledem k uzlům, můžeme si odvoditi přibližné hodnoty pro opětování zatmění a jich velikosti. Dva úplňky nebo dva nové měsíce, čítáme-li jejich pohyb od uzlů, jsou vzdáleny od sebe 30°40′. Spojíme-li si tuto větu se známými mezemi zatmění, obdržíme snadno tyto výsledky o průběhu:
A. zatmění slunce:
Každý rok o 12 synodických měsících (rok o 354 dnech) má buď dvě zatmění slunce libovolného druhu, oddělená od sebe 5 nebo 6 synodickými měsíci, anebo tři zatmění slunce, dvě částečná po sobě na jednom uzlu, třetí zatmění úplné nebo částečné o 5 měsíců dříve nebo později na uzlu druhém, anebo čtyři zatmění jen částečná a to na každém uzlu po dvou během jednoho měsíce; tyto páry zatmění jsou od sebe děleny časovou mezerou 5 synodických měsíců;
B. zatmění měsíce:
Každý rok o 12 synodických měsících má buď docela žádné nebo jedno částečné nebo dvě zatmění libovolného druhu v mezeře časové 177 dnů (6 měsíců synodických).
Otázku, v jakém vzájemném vztahu jsou zatmění slunce k zatměním měsíce, lze snadno tímto způsobem zodpověděti:
Pohyb slunce vzhledem k uzlům obnáší za půl synodického měsíce 15 stupňů 20 minut. Vyskytne-li se zatmění měsíce (měsíc v úplňku) v uzlu ☊ pak stojí slunce v druhém uzlu ☋. Po uplynutí polovice synodického měsíce jest nový měsíc při ☋ + 15°20′ a před polovicí synodického měsíce
