vadž ale přívrženci Omriho byli mocnější, připadla vláda Omrimu.
Omri (12 roků, 931—919); Achab (22 roků, od 919—897).
76. Omri byl králem 12 let. Prvních šest let své vlády sídlil v Tirze, pak koupil horu Šómrón a vystavěl tam město, které pojmenoval Samaria [שמרון]. Toto město učinil svým sídlem, jímž zůstalo pro všecky krále říše Israelské. Také Omri činil, co Hospodinu se nelíbilo; byl ještě hříšnější než jeho předchůdcové. Po smrti jeho stal se syn jeho Achab [אַחְאָב] králem a panoval Israeli dvacet dva roky. Král tento nejenom zachoval v zemi uctění telat Jerobeamem zavedené, i zavedl sám foinickou modloslužbu Baalovu a Astartinu, k níž ho sváděla jeho manželka, dcera foinického krále Isebel. Za jeho doby vystavěl Chiel z Bet-élu znova město Jericho. Avšak stihl ho trest dle slova Božího, kteréž vyřkl Jósua, syn Nunův. Při smrti svého nejstaršího syna položil základ a při smrti svého nejmladšího syna postavil brány.
Prorok Élía.
77.Kniha králů I. kap. 17. Vzdor zvrhlosti královského dvora přece víra v jednoho Boha nevymizela docela z Israele. Ba i mezi dvořeníny Achabovými vyskytl se muž bohabojný, totiž zámecký hejtman Obadja. Když Isebel proroky Hospodinovy vyhladila, zachránil sto proroků a uschoval je po padesáti v jeskyni a opatřil je jídlem a pitím. Za doby té žil jeden z největších proroků v Israeli Élia [אֱלִיָהוּ] z Tisby, jenž posvátně zanícen Bohem, povstal proti modloslužbě. Élia předstoupil před Achaba řka: „Při sám Hospodin, Bůh Israele, před nímž stojím, v letech těchto nepadne rosa ani déšť, až to řeknu.“ Potom skryl se prorok dle rozkazu Božího u potoka Kerit, kamž
