to míru označuje písmo svaté slovy: „Juda i Israel bydlili bezpečně, každý pod svým vinným keřem a fíkovým stromem, od Danu až k Bersebě, veškeré dny Šalamounovy“. Panoval všem královstvím od Eufratu až k zemi Filištínských a až k hranici Egypta. Moudrost a obezřelost, které Bůh jemu dal, proslavily jeho jméno mezi všemi národy vůkol a přišli vyslanci mnoha králů, aby jeho moudrost slyšeli. Avšak nejen vládou svou získal si Šalamoun jména moudrého, také jako básník osvědčil se moudrým; zbásnil 3000 přísloví a 1005 písní, v kterých promluvil velkou znalostí rostlin a zvířat. Velka část jeho přísloví a písní jest obsažena ve třech biblických knihách: přísloví Šalamounova (מִשְׁלֵי) píseň písní (שִׁיר הַשִּׁירִים) a kohelet čili kazatel (קֹהֶלֶת). Tyto tři knihy svatého písma, kteréž patří k třetímu oddílu bible ku Ketubim (כּתוּבִים), hagiografům (svaté spisy), jsou věčným a slavným pomníkem moudrosti krále Šalamouna.
Přísloví Šalamounova dle obsahu svého. Přísloví Šalamounová (מִשְׁלֵי) obsahují napomenutí k moudrému životu a varování před bláhovostí a bezbožností. Líčí požehnání moudrosti a špatné následky bláhovosti. Jako počátek veškeré moudroati chválí bázeň Boží, kteroužto samotnou člověk kráčeti může na přísné stezce ctnosti a vyhnouti se může křivým cestám hříchu. Důrazně jednak vštěpují dětem v srdce, aby dbaly moudrých napomenutí rodičů a učitelů, aby užili mládí dobře pilností a úsilnou snahou po dobrém, jakož i jednak varují před nevšímáním si poučení moudrých a před leností a zahálkou. Konec přísloví Šalamounových tvoří chvalozpěv bodré, bohabojné ženy.
Šalamoun staví chrám.
63.Kniha králů I. kap. 6—8. Kronika II. kap. 3—7. Šalamoun neotálel počíti velké dílo, vystavěti chrám, jehož provedení otec jeho David mu na srdce vložil. Hned, jakmile vládu nastoupil, uzavřel s králem Hiramem z Týru smlouvu, aby mu