oslice, poslal svého syna Saula se služebníkem hledat oslic. Když Saul se služebníkem svým tři dny cestovali, aniž oslic nalezli, chtěl se Saul vrátiti domů. Služebník jeho však radil, aby se odebrali k muži božímu v nejbližším městě a se jeho otázali, kterou cestou se ubírati mají. I odebrali se do města, kde vidoucí (věštec), jak tehdy prorok nazýván byl, se nalézal; od dívek, přišlých čerpat vody, dověděli se, že toho dne věštec přišel do města, neboť lid bude obětovati na hoře a nebude dříve jisti, dokud věštec oběti nepožehná.
Požehnání! (בְּרָכוֹת) Před a po požívání jídla a nápojů máme Bohu dík svůj vysloviti požehnáním. Jest to náboženská povinnost po jídle vykonati modlitbu (בִּרְכַת הַמָּזוֹן) v tiché pobožnosti. Také velebíme Boha požehnáními (בְּרָכוֹת) vykonávajíce náboženské předpisy, slyšíce radostné a smutné zprávy a pohlížejíce na jisté zjevy přírodní. Tyto modlitby jsou částkou domácí bohoslužby, neboť jest to povinností náboženskou, abychom Boha uctívali.
Domácí bohoslužba Kdykoliv jísti budeš a nasytíš se, dobrořečiti budeš Hospodinna, Boha Svého. (5. kn. Mojž. 8. kap. 10. v.)
3.Hospodin zjevil Samuelovi den před příchodem Saulovým, že mu pošle muže ze země Benjamin, jehož posvětiti (pomazati) má za kníže Israeli. Saulovi ubírajícímu se do města, přišel vstříc Samuel, jda ku návrší. Prorok poznal vnuknutím Božím v Saulovi hned příštího vladaře nad Israelem a když tento se ho tázal: „Rci, kde jest dům věštcův!“ odpověděl Samuel: „Já jsem vidoucí. Jdi přede mnou vzhůru na horu a dnes budete jísti se mnou. Ostatně oslice jsou již nalezeny. A komuž náleží vše drahocenné v Israeli, ne-li Tobě a domu otce Tvého?“ Saul netuše ničeho o nastávajícím povýšení svém za krále, odvětil skromně: „Vždyť jsem jedním z nejmenších kmenů a rod můj jest nejmladší ze všech rodů Benjaminových, proč tedy takto mluvíš ke mně?“ Potom odvedl Samuel Saula a jeho služebníka, do jídelny, posadil
