Achitofel a Chusai. Absalomův konec.
52. Mezitím přitáhl Absalom s Achitofelem a svými přívrženci do Jerusaléma. Tu pozdravil ho Chusai jako krále a nabízel mu služby své. Pak ale rokováno o tom, co by se proti Davidovi podniknouti mělo. Achitofel chtěl s vybraným sborem 12.000 mužů ještě téže noci vytáhnouti pronásledovat Davida, aby ho útěkem zemdleného snáze a jistěji porazil. Absalomovi líbila se sice tato rada, avšak tázal se ještě Chusaie o jeho mínění. Tento prohlásil úmysl Achitofelův za příliš odvážný, jelikož David jest velkým hrdinou válečným a také všichni jeho lidé statečností vynikají. I radil, aby boj se podnikl toliko s velkým vojskem, jemuž by zvítěziti snadno se podařilo. Chusai zamýšlel radou svou útok na Davida oddáliti, aby tento získal potřebné doby ku svému obhájení. Absalom rozhodl se pro válečný plán Chusaiův, neboť bylo to boží řízení zničiti hříšného syna. Když zrádný Achitofel viděl, že rada jeho byla zamítnuta, učinil svému životu samovraždou konec.
53. Chusai potěšen tím, že úmysl jeho se zdařil, vyslal spěšně syny kněží Jonatana a Achimaaze k Davidovi, kteří ho o všem zpravili. Na to táhl David se svou družinou přes Jordán do Machnaim, kdež se mu dostalo přívětivého přijetí. Stařičký, svému králi věrně oddaný Barsilai opatřil ho, spojiv se ještě s jinými statečnými muži, hojnými zásobami životními. Také Absalom se svým vojskem, vedeným Amasou, příbuzným Joabovým, překročil Jordan a utábořil se v zemi Gilead, nedaleko Machnaim. Když vojenský sbor Davidův připraven byl k pochodu, nařídil David svému vojevůdci Joabovi a ostatním velitelům, aby syna jeho Absaloma šetřili; srdce zdrceného otce vždy ještě laskavě bilo pro nezdárného syna. — V lese došlo k boji a mužstvo Absalomovo utrpělo velkou
