svému náčelníku vojsk Joabovi. Dopis obsahoval rozkaz, aby Uria byl postaven do řad, kde boj nejvíce zuří, aby v boji padl. Joab vyhověl rozkazu svého královského pána a Uria v boji skutečně padl. Jeho manželka Bat-Seba truchlila po něm a když doba smutku uplynula, stala se chotí Davidovou. David, jenž jinak svojí bázní Boží jako král vynikal, dopustil se tím těžkého hříchu; chtěl smrti Uriově a přivodil ji, aby jeho manželku za choť pojati mohl.
46. Bohu znelíbil se tento hříšný čin Davidův a vyslal k němu proroka Natana, aby mu zvěstoval trest za spáchaný těžký hřích. Prorok pravil k Davidovi: „Dva mužové byli v jednom městě, jeden chudý, druhý bohatý. Bohatý měl mnoho ovcí a skotu, chudý jenom jednu ovčičku, kterou velice miloval. Tu přišel pocestný k bohatému muži. Tento šetřil svých ovcí a skotu, vzal ovčičku chudého a připravil ji pocestnému, který k němu byl přišel.“ Prudce se rozzlobiv zvolal David: „Při sám Bůh, smrti zasluhuje muž, jenž to učinil.“ Na to odvětil Natan: „Ty’s mužem tím! Bůh Tě pomazal králem nad Israelity a vysvobodil Tě z ruky Saulovy. Proč pohrdal Jsi slovem Božím a učinil zlé před jeho očima? Uriu Jsi zabil mečem synů Ammonových a jeho manželku pojal za choť. Proto meč nevzdálí se domu Tvého; i dám povstati neštěstí Tobě z Tvého vlastního domu. Tys to vykonal ve skrytě, já však trest vykonám před celým Israelem.“ David litoval hříchu svého z celého srdce a modlil se vroucně k Bohu za odpuštění:
„Smiluj se nade mnou, Bože, podle milosti Své,
podle velkého milosrdenství Svého obmej mne od nepravosti.
Neboť já znám přestoupení svá
a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
Odvrať tvář svou od hříchů mých,
