Schránka úmluvy byla přenesena do Jerusalema.
40. Když David Filištínské, kteří na něho, protože byl zvolen králem nad Israelem, učinili útok, dvakráte byl porazil, vytáhl do Baale-Jehuda, aby odtamtud Hospodinovu schránku úmluvy přivezl. Za hlaholu trub, za jásavých zpěvů lidu a skvělých obětí byla schránka úmluvy do Jerusalema dopravena a ve stanu, Davidem pro ni určeném, postavena. Zbožně pociťuje vděčnost k Bohu nehleděl David své důstojnosti královské a účastnil se všeobecné radosti lidu. Jeho choti Michal, dceři Saulově, nelíbilo se, že král se tak ponížil k lidu, avšak David pravil: „Před Hospodinem, jenž mne zvolil knížetem, před Hospodinem jsem se těšil; před ním chci so ponížiti a býti malým.“
Pokora před Bohem Ve svém štěstí David nezpyšněl, i uznal pokorně, že za vše má děkovati milostí božské. Pokora před Bohem nemá nás také opustiti ve štěstí.
Co jest člověk, že jsi ho pamětliv? A syn člověka, že se ho ujímáš? (Žalm. 8. 5.)
David zamýšlí vystavěti chrám. Prorok Natan.
41.Sam. II. kap. 7—9. Kronika I. kap. 17—18. Když Hospodin králi Davidovi dopřál pokoje od jeho nepřátel, chtěl tento vystavěti chrám k uctění Božímu. Radil se o tom s prorokem Natanem (נָתָן) kterýž však jemu zvěstoval ve jménu Páně: „Tak praví Hospodin: Vzal jsem Tebe od stáda, abys byl knížetem nad lidem mým Israelem. Byl jsem s Tebou, kamkoliv Jsi šel, vyhubil jsem nepřátele Tvé před Tebou a opatřil Tobě velké jméno, rovné jménu velikých na zemi. A nyní zvěstuje Ti Hospodin, že Ti opatří dům panovničí. Syn Tvůj vystaví mně dům a upevním trůn Jeho královský na věky.“ Za toto božské milosti plné zvěstování
