Tato stránka nebyla zkontrolována
XXII.
Na pahorku tam přede mnou
Pod dubem kdy stanula,
V záři večerní tajemnou
Lepotou kdy planula;
Laskavý pak k této pýři
Z oka blesk kdy zasvítil:
Jaký obraz tu, malíři,
Zrak tvůj byl by pochytil!
To však ňader ostkvívané,
Spěšným chodem rozehrané
Vytknout lehké vlnění —
S to není tvé umění.
XXIII.
Tudy půjde — v tomto místě
Houštinou se obtočím;
Do sadu dnes přijde jistě —
Ztad jí v náruč vyskočím.
Hle, klobouček tam se hmitá,
Vise na kři růžovém!
Oč že číhá na mne skryta
V altánečku korovém.
Mám tě, mám tě, drahý ptáčku!
Takto jen na schovávačku
V nevýstižném úschraní
Hrají zamilovaní.
