Chudoba.
Aničko, dzěvečko,
poviz mně věrně,
ežli máš upřimne
srdečko ku mně?
Na řeči nic nědbaj,
ene mě ty kochaj,
kochaj mě!
Ežli ci zbraňujum
rodiče tvoji,
že se me bohactvi
něsrovna s tvojim,
sprav že mi to, Bože,
že to všecko može
dostać se.
Budzěme se modlić
k panně Marii,
jak ve dne, tak v noci,
i v každu chvili,
by ona zvolila,
ta Panna Maria, dostać cě!
Suš., 387.
Loučení.
Počuvaj, počuvaj,
co to v zemi hučí,
esi zvony zvoní
lebo jabor pučí?
Zvony to nezvoní,
jabor to nepučí,
a to sa milenka
se svým milým lúčí.
Suš. 304.
C) Slovenské.[1]
Slov. Spevů čís. 539. Zpievanky.
Zpievanky, zpievanky, kdeže ste sa vzaly,
či ste spadly neba, či ste rástly v háji?
Z neba sme nespadly, v háji sme nerástly,
ale nás mládenci a dievčence našly.
Zakleté sestry.
Dole pod Smolenským zámkem
pretekává voda jarkem,
keď hvězdičky vychádzajú,
húsky sa tam kúpavajú,
dve husičky, dve sestričky
zaklnuté od mamičky.
A keď ony vychádzajú,
tak sa ony shovárajú:
Sestro s zlatýma krídlama
už sú hvězdičky nad nama,
plujme na dol po tom jarku
až k tomu našemu dvorku.
- ↑ Zde Slovenské Spevy vyd. v Turč. Sv. Martine r. 1883., ježto v nich podány jsou též n&pévy. Koilárova sbírka nápěvů nemá.
