Úvod.
O Eukleidovi a jeho spisech.
Eukleides, slavný mathematik řecký (rozdílný od Eukleida, filosofa megarského), žil kolem r. 300 př. Kr., tedy asi 100 let po Platonovi, za vlády egyptského Ptolemaia I. a ještě před ní. O jeho životě málo je známo; neví se, ani kdy ani kde se narodil, ani kdy zemřel. Pravdě podobno, že vzdělání své ve vědě mathematické dovršil v Athenách. Později vyučoval v Alexandrii, kdež založil školu. Od té doby vědění mathematické se ponenáhlu soustředilo v tomto městě, takže mnozí, mimo jiné prý též Archimedes, podnikali tam studijní cesty.
Spisy jeho většinou se týkaly geometrie, některé fysiky neb astronomie a jeden hudby.
Díla zachovaná: Základy (Στοιχεῖα, Elementa); Dané prvky (Δεδομένα, Data — 95 vět o prvcích, jimiž určeny prvky jiné); Úkazy (Φαινόμενα — počátky astronomie, valně porušeno); Nauka o světle (Ὀπτικά, asi 60 pouček — valně porušeno nebo dle nynějšího stavu vědy nesprávno); O hudebních intervallích (Κατατομή κανόνος). Úryvkovitě mimo to zachovány spisy: O dělení útvarů (Περί διαιρέσεων — 36 vět objevených u spisovatelův arabských) a Porismata[1] o III kn. (ze spisů, jež napsal vykladatel Eukleidův Pappos kol. r. 300 po Kr.). Díla ztracená: Místa na ploše (Τόποι πρός έπιφανεία, o II kn.); O kuželosečkách (Κωνικά, o IV kn.); Klamné závěry (Ψευδάρια).
Nejdůležitější ze spisův Eukleidových jsou Základy, tj. počátky geometrie, o XIII knihách; ve vydáních bývá i kn. XIV a XV, ona však jest prací Hypsikleovou (asi 120 let po Eukl.), tato pochází od neznámého, snad až ze 6. stol. po Kr. Část díla toho věnována ovšem též arithmetice, bylo však toho třeba k důkazům geometrickým a tyto poučky se dokazují rovněž na základě geometrickém. V díle tom užil bez pochybnosti také prací předchůdcův a vrstevníků svých,- ↑ Porisma tuto jest úkol, jímž se žádá, by se na základech daných vyhledala veličina určitých vlastností (Heiberg: Literargeschichtl. Studien ü. Euklid, str. 56. nn.). V základech porisma značí poučku, jež z důkazu poučky jiné vysvítá jasně sama sebou (důsledek), kdežto lémma (λήμμα, výtěžek) jest věta z důkazu poučky jiné, abych tak řekl, vytěžena, ovšem ještě nedokázaná nebo nevysvětlená.
