Písně a říkadla výroční.
Zima
Když přibývá dne,
přibývá i zimy.
Ve dne svítí,
V noci pálí.
Slunce svítí na mráz.
Kterak dne přibývá.
Na Boží narození
o kuří pokročení,
aneb:
o huby otevření,
aneb také:
o bleší převalení.
Na Nový rok
o slepičí krok,
aneb:
o zaječí skok.
Na Tři krále
o tři kroky dále.
Na Hromice
o hodinu více.
Vánoce.
Světlá Koleda,
tmavá stodola;
tmavá Koleda,
světlá stodola.
Jest-li o jitřní hvězdno,
slepice hojně ponesou.
Zelené Vánoce,
bílá Velkonoc.
Lepší Vánoce třeskuté,
nežli tekuté.
Štědrý večer
O půl noci štědrého večera chodívají děvčata rachotit plotem, buď že jím třesou, aneb na něj klepají, přitom říkajíce:
Třesu, třesu plotem,
kde můj milý bytem:
ozvi mi se ozvi pes,
kde můj milej večer dnes.
Z které strany nejprvé uslyší psa štěkati, z té strany nadějí se svého souzeného.
Koledy vánoční.
a) O božím narozeni
Tyto koledy odbývají se v den sv. Štěpána, t. dne 26 Prosince; děti, chodíce dům od domu, za dveřmi je zpívají, začež jim hospodář neb hospodyně malé dárky uděluje. Obsahem svým jsou tyto koledy buď světské, anebo náboženské.
Světské.
1.
Koleda, koleda, Štěpáne!
co to neseš ve čbáně?
Nesu, nesu koledu,
úpad jsem s ní na ledu,
psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli; [1]
co mám smutný dělati?
musím jinou žebrati.
Koledu mi dejte,
jen se mi nesmějte!
Koledu mi dali,
přece se mi smáli.
Čel. I, str. 211. - Suš. 743.
- ↑ páni, dejte jinou,
tu zamažte hlínou.
