běhal sem a tam; přeplavil se pak po prámu na druhý břeh a hledal všude Robina. Potom se vrátil zase a strávil noc hledáním svého pána. I příštího dne v tom pokračoval, zkoumal a očichával každého, kdo se plavil přes řeku, a s velkou chytrostí ustavičně slídil v okolních krčmách po svém pánu. Následujícího dne začal očichávat všecky lidi, kteří se převáželi.
Pramice jezdila padesátkrát denně a převážela pokaždé průměrně sto osob. Wully byl v přístavišti stále na stráži a očichal každou nohu, která prošla — deset tisíc za ten den byl by mohl svým způsobem prozkoumat. Nazítří a pozítří, celý týden vydržel na svém stanovišti, a brzy špatná výživa — a starosti začaly jeviti svůj účinek. Den ode dne byl hubenější a špatnější v náladě. Nikdo se ho nesměl dotknouti, a každý pokus, odvrátiti ho od jeho denního zaměstnání, dráždil ho k největší zuřivosti.
Den po dni, týden po týdnu čekal Wully na svého pána, ten však nepřicházel. Převozníci cítili úctu k jeho oddanosti a věrnosti, a Wully, ačkoli s počátku nabízenou potravou a přístřeším pohrdal, přijal posléze jejich dary. — Třebas byl roztrpčen na celý svět, lpěl celým srdcem jako dříve na svém nevěrném pánu a mistru.
