Úvod
Dvojí jest význam, který náleží bibli, této knize knih. Širší, v němž jeví se nám bible náboženskou knihou křesťanství, jež s rozšířením křesťanství stala se společným majetkem všech národů světa, užší, jenž spatřuje v bibli literární pomník národa hebrejského. V poslednějším smyslu možno definovati bibli jako velkolepou anthologii literatury národa hebrejského, jež sestavena sice s jednostranného stanoviska nábožensko-politického, nicméně při povaze poměrů podává nám úplný obraz veškerého snažení a cítění národa isráélského. Z účelu, jaký vytkli sobě židovští pořadatelé bible doby předkřesťanské, totiž podati knihu pro poučení náboženské a morální svých vrstevníků, jakož i pravidla kultu a společenského života, vyplývá přirozeně netoliko výbor, nýbrž i jeho uspořádání. Převážná část této literatury náleží prose, i poësie však jest zastoupena plody, jež pojistily dávno již národu hebrejskému čestné místo v poesii světové. Poësie hebrejská má ovšem svůj vlastní ráz. Ne-
