Tato stránka nebyla zkontrolována
Jednání čtvrté.
Výstup 1.
Cleant. Tartufe.
Cleant. Ta věc šla daleko. Jak slyšel jsem,
mluví se o tom v městě celičkém
ne právě k vaší cti. Neb otce tak
poštvat proti vlastnímu synovi,
že z domu svého pryč jej vypoví
a nikdy víc nechce jej znáti pak
po činu takovém co může svět
o vás si myslit, o vás rozprávět?
Neskoumám, kdo zde právo, pravdu má,
dovolte však, bych řeč svou dokončil.
Kdyby vás byl i křivě osočil,
přec povinnost to byla křesťana,
prudkému otce hněvu předejít,
ne víc ho ještě k vzteku popudit.
Tar. Bůh svědek můj, Cleante rozmilý,
jak krotil jsem hněv jeho zpozdilý;
z čeho jsem na oko se obvinil,
bych vášni jeho přítrž učinil.
Já ne, Ludvík jen pomstu hotuje;
a že jsem oba marně chlácholil,
pak moje ne, leč nebe věc to je.
