Poutník pak na cestu ke kotským vás vyprovází a věci prapodivné tam nachází. Cestou též zvíte, že sasovský Mojše Lejbíček byl veselé dítě — Jakož i jakým byl obchodníkem a kterak že to bylo s tím opilým mužíkem — Proč Svatý Žid rozuměl zviřátek mluvení aneb jeho slavné světu odhalení, aj, o tom zmrzlém serafovi vyprávění — A proč ten Simche Binem až k moři cestuje a tomu divadlu tam obcuje — Jak ty karty hraje a tu duši pak zachraňuje — Načež se tu vypravuje, jak ten Ázik, Jéklův synek, do té Prahy putuje, doma pak ten Boží dům buduje — A jak ten mužík nad tím písmem študuje — Načež dále následuje, co ten džikevský reb Mejr o Mendelovi tomašovském melduje aneb jak jej okrašluje — A kde že stojí reb Mendelova noha a jaká to jest přetěžká úloha — Jak se modlíval, když ještě byl maličký, a jak k němu Pán Bůh posílal andělíčky — Kterak potom reb Mendele z Kotska v Praze byl a tři milosti tajemné si tu na hřbitově vymodlil — Rabího Léva učitelem pak si učinil — O lenochu a rozvážném pohříchu, a jak je to s tím světcem v kožichu — Jakou věcí svatou je mlčení a jací prý jsme my belzští chasídi kujóni — Co pak milého Mendela ve Lvově potkalo a jak se to všecko divně zašmodrchalo — Jak potom byl ten moudrý Rim před tou nebeskou branou aneb že i to jídlo jest věcí náramnou — Kterak jsme šli tehda s kořaličkou mesiáše vítati, a proč nás musí ten milý Pán Bůh tak přísně trestati — Jak bychom pak přivítali svého Spasitele, knížete a krále, a tak dále a tak dále, a jak je to v té naší kabale — Čímž pak tu pouť už končíme k Boží cti a k své chvále.
Stránka:Devět bran.djvu/213
Tato stránka nebyla zkontrolována
