Stránka:Devět bran.djvu/212

Tato stránka nebyla zkontrolována

kem světla. Talmud nám přikazuje, abychom při spatření přítele, jehož jsme celý rok neviděli, žehnali Bohu, že »křísí mrtvé«. To je podivný příkaz. Vždyť ani jeden ani druhý jsme nezemřeli. Koho tu tedy Pán Bůh vzkřísil? Tím mrtvým není zajisté myšlen nikdo jiný, než onen odumřelý anděl, jehož životní síla se obnoví naším shledáním.

A na konec něco pro Freuda a pro Darwina:

Když má člověk hříšné myšlenky, ať si vzpomene na tvář své matky a bude z nich vyproštěn. Jestliže je uváděn v pokušení slavomamem, ať si představí tvář otcovu.

Mezi všemi tvory se vyskytují některé druhy, jež tvoří přechod. Jsou tací, kteří jsou přechodem mezi rostlinou a živočichem, a jsou rostliny, které jsou přechodem mezi travinou a stromem. Opice je přechod mezi zvířetem a člověkem.